Jaroslav Barhoň

Jaroslav Barhoň

barhonjaroslav@seznam.cz
JaroslavBarhon@seznam.cz
Vosky, přírodní i umělé má většina z nás spojené zejména s výrobou svící. Vosk, zejména pak včelí měl a má využití i ve spoustě jiných oborů. Dnes je bohatě využíván ve farmacii, kosmetice a stále je běžný i jako složka některých nátěrových, ochranných a dalších prostředků, zejména pak v restaurátorství a v oborech zpracovávajících dřevo. Dříve byl hojně využíván při církevních obřadech, ve zvonařství, sochařství a mnoha dalších uměleckých i užitných oborech

První zmínky o zpracování vosku a obecně včelých produktů jsou ze starověku. O voskařství, jako takovém ale až z dob raného středověku.

Vosk byl v tehdejších dobách vnímán jako čistá surovina pocházející od neposkvrněných včel a zejména v křesťanství mu byl přikládán zvláštní význam a symbolika. Zejména pak symbol čistoty a zrození.

Patronem včelařů, voskařů a perníkářů se stal sv. Ambrož, ale také sv. Bernard z Clairvaux.

Vosk byl využíván i jako obětina, kdy se z vosku vytvářely různé "napodobeniny" větších předloh. Lidé pak tyto "oběti" předkládali bohu a modlili se za uzdravení, početí, či právě naopak, tedy za uzdravení, či početí zdravého potomka.

První zmínky o včelaření pocházejí již ze 4 tisíciletí .př.n.l. ze starověkého Egypta. Včelařství, jako organizovanou a účelovou činnost pak znala většina antických civilizací.

Voskařství prožilo asi největší zlom zejména v 19. století, kdy se objevily první svíce stearinové a později parafinové. S postupným zaváděním a automatizací výroby voskových svící klasické voskařství držené mezi malovýrobci téměř zaniklo. S oběnami se však v některých oblastech Evropy udrželo dodnes, a to zvláště v blízkosti poutních míst.

Vosk je dodnes stále zpracováván a v rámci trendu návratu ke klasickým přírodním materiálům se význam zejména včelího vosku opět zvyšuje.

Rubrika se stále zpracovává
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one